Bun's Bites: Bringing Khmer Street Food to New York
(khmermix.com)Bunthoeun Sok arrived in New York City with a backpack full of instant noodles, a secondhand rice cooker, and a wildly ambitious dream: to bring real, unapologetic Khmer street food to the heart of Manhattan.

Bunthoeun Sok arrived in New York City with a backpack full of instant noodles, a secondhand rice cooker, and a wildly ambitious dream: to bring real, unapologetic Khmer street food to the heart of Manhattan. Not watered-down fusion. Not some vague "Southeast Asian-inspired" menu. He was determined to serve proper nom banh chok, bai sach chrouk, and smoky num krok the way his mom used to make itβfragrant, messy, and full of soul.
His cousin Reaksmey was supposed to pick him up at JFK. Supposed to. After three hours of waiting, two overpriced pretzels, and one deeply confusing exchange with an airport security guard, Bun realized that "Khmer time" had officially collided with the unforgiving hustle of New York. With no ride in sight, he wrestled his way onto the Q10 bus, gripping his rice cooker like it was a sacred relic, and made his way to Elmhurst, Queens, where his aunt lived with what felt like half the Cambodian population of the East Coast.
Her apartment was small and loud. Plastic-covered furniture, a constant stream of Khmer karaoke videos on TV, and a rotating cast of cousinsβall seemingly named Dara or Linda. Bun claimed a narrow corner of the couch, dodged toys and toddlers, and tried to ignore the jetlag pressing down on him like a wet towel. That night, as he lay awake listening to the muffled hum of subway trains and his uncle snoring through the wall, Bun made a vow to himself: he wouldn't just survive here. He'd feed this city something it had never tasted.
The next morning, Bun got to work at his aunt's bodega-deli hybridβa strange but lovable corner shop that somehow sold Chinese buns, Inca Kola, and homemade Cambodian cha kroeung in takeout containers. It wasn't glamorous, but it gave him access to a fryer, a wok, and regular foot traffic. He started smallβexperimenting after hours, testing out recipes, jotting notes on greasy napkins. His big break came when he rigged up a camping stove and folding table just outside the Flushing 7-train station. He laid out trays of num krok, offering free samples with a grin and a thick Queens accent he didn't even know he had.
For days, people passed without a glance. But then, one afternoon, a Filipino grandma tried a bite, nodded slowly, and said, "Yo. This tastes like heaven and diabetes." She posted a video. TikTok found him. Overnight, Bunthoeun's table was surrounded by adventurous foodies and homesick Southeast Asians, all curious about the guy in the apron with the burned fingers and big dreams.
He took the momentum and ran with it. He rented space in a shared ghost kitchen in Brooklynβformerly occupied by a failed vegan kombucha startupβand began prepping larger batches. He met Serey, a dancer with a bold laugh and a knack for flyer design. She joined him, blasting Sinn Sisamouth from a Bluetooth speaker while handing out samples in sequined pants and flip-flops. Together, they hosted a Khmer New Year pop-up in Prospect Park that became the stuff of legend: Bun stirred vats of curry while Serey taught romvong to strangers in the grass. Someone brought a parrot that only knew how to say "αααΌαααΌ Bun!" and refused to shut up. People thought it was part of the act.
But nothing in New York stays perfect for long. The health inspector showed up two weeks later. He didn't like the outdoor grill. Or the fact that Bun was storing banana leaves in his friend's gym locker. Fines followed. Then a temporary shutdown. For a moment, it felt like the dream might end.
Instead, Bun doubled down. His aunt gave him her last stash of palm sugar. The elders at the temple donated herbs and advice. Reaksmey finally came throughβshowing up late, of courseβwith a used food cart he claimed he "won" in Atlantic City. Bun refurbished it with spray paint, zip ties, and sheer willpower. He rolled it out with a fresh new sign: "Bun's Bites."
Today, Bun's Bites is a beloved fixture in Jackson Heights. There's always a lineβcollege kids, delivery drivers, food vloggers, homesick uncles. People come for the kuy teav, the sticky rice, the fried bananas. They stay for the warmth, the music, the unmistakable vibe of home. Bun wears a custom T-shirt that says "ααααΆααααα. Make Khmer Food Loud Again." Serey still dances. The parrot still visits sometimes.
And somewhere, between the smell of lemongrass and the clatter of ladles, New York finally learned to love Khmer foodβreal Khmer food. The kind that burns a little. The kind that heals. The kind that says, "We're here."
ααα»αααΏααα»ααααααααΈαααα»αααΌααααααΆαα½αααΆααΌαααααααααααα αααααΈαααααΆααααα’α·α ααααΆααααΆαααΆααααααααΎα αΎα αα·αααααΈαα»αα·ααααααα½αααααα ααΆαα’αΆα αΆαααααΌαααααααα·αααα αααααΆααααΆαα αΆααΆαα αα·ααααα’αΆα αΆαααΆααααααααΎα±αααααααααα αα·αααααααΊαα»αα’αΆαααΈα’αΆαααααααααα ααααΈαααα ααΆααα αααααααΎαααααα α»α ααΆαααΆα αααααΌα αα·αααααααΌααααααααΌα αααααααααΆααααααΎβαααα·ααααα’αΌα αααααααα αα·ααααααααα ααααα·ααααΆαα
ααΈααΆαααα»αααααααΆαααα½αααααααααΆαααα α’αΆααΆαααΆαααααΆαααα’αα ααααα αα½αααα αααααΆααααΈαααα αΆαα’ααααααααααΈαααα ααααααααααααααααΈααα αα·αααΆαααααα ααα‘αααΆαα½αα’ααααααααΆαα»ααααα·ααΆαα’αΆααΆαααΆαααααΆαααααΆαα ααα»αααΉαααΆ "αααααααΆααααα" ααΆααααααααα·α ααΆαα½αααΆααααααααααααααααΆαααΆαα’ααα±αααααααΌααααα αααααααΆαααααααααΉα ααΆααααΆααααααααΌαα‘αΎαα‘αΆααααα»ααα»αα‘α ααΆααααααΆααααΆαααΆαααΌα ααΆααααα»ααααα· αα·αααααΎααααΎααα α’αααα αΊα ααααΈα αααααΈαααααααΆααααααα ααΆαα½αα’αααΈαααα αΆααααΌα ααΆααΆαααααααΆαα ααα½ααααααΆααααααααα αααααααΆαααΎαα
αααααααααααααααΆαααΌα αα·αααααΆαα ααααΏααααα αΆαααααααααααααααΆαααα·α ααΈααα’αΌααΆαααΆα’αΌααααααααααα αΌαααΆααααΆαααα ααΎααΌααααααα αα·αααΈααΆααααα·ααααβααΆααα’ααα αΆααααΌα ααΆαααααααΆαααΆα¬ααΈαααΆα ααα»αααΆααααααα»αααΌα ααα’αΆαα·α αααααΆαααααααααα·ααααααααΌα αα·αααααΆααΆααα·ααααααα’αααΈαααα‘αΆαααααα α»α ααΎααΆααααΌα ααΆααααααααΎαα αααααα αααααΆααα’αααα»ααααααααΆααααα‘ααααΆα αααΆα αααααααααααΎααααααααΈαα·αααΈααΆαααα»ααααααα αΎαααααααΆαααααααΆαα ααα»αααΆαααααααααααα½αα―αα ααΆαααα·αααααΆααααααααα ααΈαααααα ααΆααααΉαα±ααααΈαααα»αααααα»ααΆα’αααΈαααααΆαα·αααααΆαααααααα
ααααΉααααααΆαα ααα»αααΆαα αΆααααααΎαααααΎααΆααα α αΆαααααααΈαααααααΆααβα αΆααααα»ααααα αααααααα»αααααα½αα±αααααα‘αΆαααααα αααΆαααααααααΆαα αΆαα’αΆα αΆααα·αα αΆααααα’αΆα αΆααααα αΆααααΌα ααΆααααααααΆαα α·α α’ααΈαααΆααΌα‘αΆ αα·αααΆαααααααααααααααααΎααααααΆαααα αααααα α ααΆαα·αααα’αΆααα ααα»ααααααΆαααααα±ααααΆααα αΌαααααΎααααΆα αααα αα·αα’αααααΎαααΆααααΆααααΆααα ααΆααα αΆααααααΎαααΌα βαα·αααααααααααααα ααΆαααααααΌααααα ααααααααααα αααΆαααΎαααααΆαααΌαααααΆααα α±ααΆαααααααααΆαααααααααΆαααααα αααααΆαααααΎαααΆααα·ααα»αααα’αΆα αααααΆααα·αααααΆααΈααααααααΎαα αααααΌαα·αα§α ααΆααααΆααααΆαααααααΌα αααααααααΌα₯ααα·αααααααΆαα½ααααΉααα·αααα‘ααααααΈααααααΆαααα·αααΉαααΆααΆααααΆαα
α’ααααααααααΆα αααΎααααα ααα»αααααΎαααΆααααααα·αααΎαα ααα»αααααααααΆαααα αα αααααα½α ααΆαα αααΈααΈααΈαααααΆααααΆαααΆααααααα½αααααΉα αααα»αααΊαα αα·ααα·ααΆαααΆ "ααΌα ααααααααααΌα ααΆααα½αααα·αααααΊααΉααααααα’ααα" ααΆαααΆαααααΎααΈααα’αΌα ααΈααΌαααααΎαααΆααα αααα»αααααα½α αα»ααααααα»αααΏαααααΌαααΆαα αα»αααααααααα’αααα αΌαα α·αααα’αΆα αΆαα’αΆαααααα·αα’αΆαααΈα’αΆαααααααααααα αααα ααΆααα’ααα ααααΉαα’αααΈαα»αααααααΆααα’αΆααααααααααΆαα½αααααΆαααααααα·αααααΈαα»αα·αααα
ααΆααααΆααααααααΆαααα·ααααααΆαα½αααΆα ααΆαααα½ααααααααα αααα»αααααααΆααααα ααααααααα ααααΌααααΈαβαααααααΆααααααΌαααΆαααΆααααΆααααααααα»αα αα»αααΌαααΌααΆααααααΆαααβαα·αα αΆααααααΎααααα αα ααα½αααα ααΆααααΆααα½ααααααα α’αααααΆααααααΆαααα‘ααααΎα ααααΆαααα·αααααΆαααΆααα ααΆααααΆαα ααΆαααΆαα αΌααα½αααΆαα½αααΆαα αααααΌαααα‘αααααΈααααΈαααα ααΈα§αααααααααΌααΌαααααααααααααΌααΆαα½ααααααααΆαααααΆαα·ααααααΎαα ααΆαα½αααααΆ αα½αααααΆαααααΎαα·ααΈα αΌαααααΆαααααααααααααα»αα‘αΎααα·ααα α§ααααΆαααααΌααα·ααααααααΆαααΆααΏαααααααΈα ααα»αααΌαααααΆααααΆααΈαααααααααααααααααΆαααααααα’αααα ααααααα αααα»ααααα α α’αααααΆααααΆααααΆαααΆαααααΈααΆααααααΉαααααΆααα "αααΌαααΌααα»α!" αα·ααα»αααααααααΆααα ααα»ααααα·αααΆααΆααΆαααααααααΆαααααααα
ααα»ααααααααΆαα’αααΈαα ααΌαααααααααα’ααΆααααΌαα α’ααααααα½ααα·αα·ααααα»αααΆαααΆαααααΈααααααΆα ααααααα ααΆαααα·αα αΌαα α·αααααααΆαααΆααααα ααα α¬ααΆααα·ααααααα»ααααααΆααααΉαα αααα αααα»αα‘αΌααααααα·αααααααααΆααα ααααααααααΆαααΎαααΆαα αααααΆααααααΆααα·αααααΆααααααααα’αΆααααα αααααΆααααααα½α ααΆα αΆααααΌα ααΆααααΈαα»αα·αα’αΆα αααα ααα
αααα»ααα αα·α ααα»αααΆααααααΉααααααΆααα ααΈαααααααΆααααΆααααααα±ααααΆααα’ααααααΌαα α»ααααααααααααΆαα α’αααα αΆαααα ααααααΆααααααα±ααααααΆαααααΆααΆααα·αααααΌααααΆαα αααΆααααααααΆαααααΆαα½αβααααΊα ααΆααΆααα·αβααΆαα½ααααααααααα’αΆα αΆααααααααΎα αΎααααααΆααα’αα’αΆαααΆααΆαα "αααα" αα α’αΆαα‘αααα·ααααΈααΈα ααα»αααΆααα½ααα»αααΆααΆαα½αααααΆααα»α ααααααΉα αα·ααααααααααααΆααα ααΆααααΆααα»αααΆα ααααΆαα½αααααΆαααααΈα "ααα»ααααΈαα"
ααααααα ααα»ααααΈαααΊααΆααααααααααααααα‘αΆαααα ααΆαααα»αα ααα ααΆααα½αααΆααααΆααβααααααααααα’αΆαα»ααα α’αααααΉααααααΌα α’αααααΈααα’αΌα’αΆα αΆα ααΈααΆαααααα ααααα ααα»ααααααααααΆαααα»αααΆα ααΆαααααα ααα ααααΆα αα½ααααα αααααΆααααΆαααααααα αααααααΈ αα·αα’αΆαααααααααα αααΆααααΆααααααααα ααα»αααΆααα’αΆααααααααΎααααΆααααααααααααΆ "ααααΆαααααα ααααΎα±ααα’αΆα αΆαααααααααααα‘αΎααα·αα" αααααααα ααααΆαα ααααΈααΆααα αααααα½ααααααααα
α αΎααα ααααααααΆαα½α αααΆααααα·ααααααα·αααα‘ααα αΆα ααΌααααααΆαααααααα‘αΆααα’αΆα αΆααααααβα’αΆα αΆαααααααα·ααα ααααααααααααααααα·α α αααααααααααααΆααΆαα ααααααααααα·ααΆαααΆ "ααΎααα ααΈαααα"